Podrobná osnova pro ověření praxe VMP - plachetnice

Podrobná osnova pro ověření praxe VMP - plachetnice


21.06.2017 Zajímá vás, co je potřeba znát pro ověření praxe na průkaz VMP? Klikněte na následující článek a přečtěte si například o přípravě takeláže na plavbu a ovládání samotného plavidla pomocí plachet.

Tento článek je pokračováním článku " Názvosloví částí plachetnice". Předtím, než se pustíte do teorie plachtění seznamte se tedy v prvním článku s terminologií plachtění. Následující osnova slouží pro ověření praxe VMP Plachetnice.

 

1. Příprava takeláže na plavbu

a) Sejmutí ochranného perzeniku hlavní plachty

b) Rozmotání uskladněných lan pohyblivého lanoví, vizuální kontrola, zda nehrozí jejich zaseknutí za nějakou překážku.

c) Kontrola, zda jsou po ruce kliky pro utahování lan na vinšnách

 

2. Ovládání plavidla pomocí plachet

2.1 stavění plachet (kosatka je opatřena rolfokem, hlavní plachta nikoliv)

a) nejprve stavíme hlavní plachtu, a to za jízdy se spuštěným motorem v postavení lodě přídí proti větru

b) vytáhneme hlavní plachtu výtahem hlavní plachty a zajistíme

c) po vytažení hlavní plachty povolíme topenantu

d) odpadneme na vítr a vypneme motor

e) dále postavíme kosatku

f) povolíme rolfokové lanko

g) tahem za kosatkové otěže vyrolujeme kosatku

h) plachty vytrimujeme a plujeme

 

2.2 spouštění plachet (kosatka je opatřena rolfokem, hlavní plachta nikoliv)

a) spustíme motor

b) nejprve stahujeme kosatku

c) povolíme obě kosatkové otěže

d) tahem za rolfokové lanko kosatku zarolujeme a lanko zajistíme

e) loď postavíme proti větru

f) dotáhneme topenantu a stahujeme hlavní plachtu

g) stáhneme hlavní plachtu, složíme ji na ráhně a zajistíme gumicukem

 

2.3 refování - zmenšování plochy plachet (kosatka je opatřena rolfokem, hlavní plachta nikoliv)

a) refování zahájíme refováním hlavní plachty

b) při jízdě ostře proti větru uvolníme otěže hlavní plachty

c) částečně spustíme hlavní plachtu (na úroveň refovacího pásu) a uvolníme kiking

d) plachtu přichytíme k ráhnu za refovací oka

e) dotáhneme výtah hlavní plachty

f) přivážeme refovací tkanice a dotáhneme kiking

g) je-li potřeba refujeme i kosatku

h) kosatku refujeme částečným namotáním na rolfok

i) tažením za rolfokové lano kosatku narolujeme dle potřeby a lano zajistíme

 

2.4 používání otěží, výtahů a navijáků

a) otěže a výtahy, které jsou zatíženy, musíme řádně zajistit

b) navijáky (vinšny) jsou vždy pravotočivé a lana se musí navíjet ve směru hodinových ručiček

 

2.5 nastavení plachet při různých režimech plavby

a) plachty nastavujeme na zdánlivý vítr

b) plachty nastavujeme přibližně tak, aby ráhno půlilo úhel, který svírá zdánlivý vítr s osou lodi

Obr.2: 

směr větru

2.6 optimální tvar plachet

a) u plachet můžeme ovládat twist (obr. 3), velikost břicha, předozadní polohu břicha

b) twist (přetočení) hlavní plachty ovládáme otěžemi, pokud je plachta přitažena pod malým úhlem k ose lodi a kikingem pokud je plachta vypuštěna, tj. svírá s osou lodi velký úhel. Dotažením otěží nebo kikingu zmenšujeme twist, povolením zvětšujeme.

c) Twist kosatky ovládáme posunem pohyblivého jezdce kosatkových otěží. Jezdec dopředu - menší twist, jezdec dozadu – větší twist.

 

Obr.3:

Plachta                  

 

3. Technika plutí

3.1 ostře proti větru

a) plachtění na hranicích mrtvého úhlu viz. obr.2

b) maximálně přitažené plachty

c) důraz na přesné kormidlování

 

3.2.plutí na boční vítr

a) plachty vyložené v úhlu cca 45° obr.2 kurz f) a b)  

 

3.3. plutí na zadní vítr

a) plachty plně vyložené mimo loď

b) každá plachta na jiném boku lodi

Obr.4

Změna kurzu

3.4. obrat proti větru

a) změna kurzu kdy příď prochází přes vítr, loď se během obratu dostává do mrtvého úhlu viz. obr. 4.

b) při postavení lodě proti větru plachty netáhnou a flatrují, polohu je třeba přejet setrvačností

c) po vychýlení kormidla loď mění směr a hlavní plachta přechází přes osu lodi

d) poté co začne flatrovat kosatka uvolní se její otěž a začne se přitahovat otěž na nové závětrné straně

e) kormidlo se srovná a kosatka se nastaví na novém kurzu

Změna kurzu

 

3.5. obrat po větru

a) změna kurzu kdy záď prochází přes vítr, loď se během obratu prochází kurzem na zadní vítr

b) plachty jsou stále v tahu, je v nich vítr

c) před zahájením obratu se přitáhne hlavní plachta na osu lodi

d) vychýlí se kormidlo k obratu a zahájí se obrat

e) v průběhu obratu přetáhneme kosatku na novou závětrnou stranu

f) během obratu hlavní plachta prudce přeskočí na novou závětrnou stranu!!!!

g) na novém kurzu se srovná kormidlo a nastavíme hlavní plachtu na novém kurzu

 

  Změna kurzu

3.6 obeplouvání návětrné bóje

a) K bóji se přibližujeme na kurz ostře proti větru. Necháváme si vždy drobné vzdálenosti od bóje, abychom do ní během obeplouvání nenarazili.

b) Když jsem na úrovní bóje, začne kormidelník odpadat, přitom povolujeme otěže obou plachet

c) Po objetí ustavíme loď na nadobočním kurzu. V případě potřeby přestavíme plachty na zadní vítr, nebo odhalzujeme (v závislosti na směr, kam chceme pokračovat).

 

3.7 obeplouvání závětrné bóje

a) K bóji se přibližujeme na zadobočním nebo zadním větru. V případě plavby na zadní vítr (na motýla) je třeba před obeplutím bóje přejít na zadobok a obě plachty přehodit na opačnou stranu, než po které budeme míjet bóji (např. při obeplouvání závětrné bóje levobokem je nejjednodušší se přibližovat zadobočním kurzem s plachtami na pravoboku)

b) Na úrovni bóje začne kormidelník vyostřovat, současně utahujeme otěže obou plachet.

c) Bóji obeplujeme a pokračujeme dále v plavbě ostře proti větru s plachtami stále na

stejném boku. V případě potřeby provedeme až po obeplutí bóje obrat proti větru.

 

3.8 křižování proti větru

a) využívá se pro dosažení cíle, který se nachází proti větru od lodě

b) jde o jízdu na předoboční vítr spojenou s více obraty proti větru

 

3.9 zastavení a stání na místě

a) používá se pro stabilizaci lodě na místě (odpočinek, vaření, ale i přečkání nepříznivých podmínek). Nestahují se plachty, protože loď pod plachtami je stabilnější a klidnější na vlnách.

b) Loď míří přídí proti větru

c) Hlavní plachta je utažená téměř na středu

d) Kosatka je přetažená do návětří (má tendenci stáčet příď po větru)

e) Kormidlo je zafixované v pozici, kde točí loď proti větru (spolu s hlavní plachtou stačí loď do návětří, pracují tedy proti kosatce. To má za následek téměř úplné zastavení lodě).

f) Provedení manévru hodně závisí na typu lodi. Zásadní je hlavně plocha kosatky. Pokud se při výše popsané konfiguraci loď stále stáčí do závětří (kormidlo ve spolupráci s hlavní plachtou „nepřetlačí“ vliv kosatky), je třeba plochu kosatky zmenšit.

 

 

Chcete dostávat podobné články jako je tento?

Přihlašte se k odběru a nic vám neuteče

Nemáme rádi spam a také ho neposíláme