Začínáte s jachtingem a při výběru plachetnice Vás často trápí volba mezi lodí s kormidelním kolem či kormidelní pínou? Následující článek Vám shrne vlastnosti jednotlivých typů kormidel.

Spoustu jachtařů láká romantická představa o vedení plachetnice s velkým kormidelním kolem. Řízení lodi s kormidelním kolem přináší odlišný zážitek než s kormidelní pínou, nicméně kormidelní kolo vyžaduje určité znalosti a návyky, které by kapitán měl mít osvojené před tím, než s lodí vypluje. Manévry s kormidelním kolem jsou totiž zcela odlišné od manévrů s kormidelní pínou.

Hlavní výhodou kormidelní píny je možnost jednoznačně určit polohu kormidla, tedy pod jakým úhlem aktuálně s lodí zatáčím. V případě kormidelního kola se v praxi často stává, že při zatáčení nelze jednoznačně určit pod jakým úhlem aktuálně s lodí otáčím. Často se poté stává, že méně zkušený kapitán loď nechtěně přetočí. S kormidelní pínou během zatáčení je kapitán schopen včas vyhodnotit, kdy je třeba začít kormidlo srovnávat s osou lodi. U kormidelního kola je častým případem, že kapitán začne kormidlo srovnávat pozdě a z toho důvodu dojde k přetočení lodi. Nejvíce je tento efekt znát během couvání. Důsledkem výše zmíněného přetáčení je tak případ, kdy se kapitán pokouší nacouvat do kóje v marině, nicméně z důvodu pozdního srovnávání kormidla s osou lodi se následně špička lodi přetáčí dál i přes to, že kapitán usiluje o srovnání lodi do roviny.

V užších prostorách Mariny je tedy mnohem praktičtější kormidelní pína, jelikož nabízí lepší schopnost manévrování. U modernějších plachetnic bývá zpravidla zvykem vidět kormidelní kolo, které je propojeno se systémem elektronického autopilota, což jistě ocení především kapitáni na moři během delší přeplavby. Na vnitrozemských vodách je však autopilot téměř bezvýznamný.

Důležitou připomínkou je také samotná rozloha kormidelního prvku. Na lodích do délky 32 stop je ve většině případech zvykem, že kormidelní kolo zabírá značnou šířku v kokpitu, a tedy při nastupování do lodi je nutné jej složitě obcházet. Naopak během plavby je z hlediska rozlohy kormidelní kolo praktičtější, jelikož žádný člen posádky nepřekáží cestě kormidla, jako je tomu v případě kormidelní píny, kdy posádka musí často uhýbat s nohama.